Hrad Chlum
ÚVOD
Východně od vesnice Bílavsko; která leží 2 km jihozápadně od Bystřice pod Hostýnem, na stejnojmenném vrchu kdysi stával hrad Chlum, který svou protáhlou dispozicí patří mezi nejrozlehlejší moravské hrady.
HISTORIE HRADU CHLUM
Hrad Chlum, který stával nad vsí Bílavskem na vrchu Chlumu, se připomíná poprvé roku 1408. O dva roky později se po něm výslovně píše Smil z Kunštátu a o pět let později jeho bratr Heralt z Kunštátu; v obou případech šlo o jejich spor s majitelem sousedního hradu Křídla Předborem z Cimburka. Hrad Chlum byl pravděpodobně rozbořen za česko-uherských válek někdy koncem 70. let 15. století, kdy Uhři zničili i blízké hrady Křídlo a Lukov. Jako zřícenina se uvádí ještě v roce 1650 při prodeji bystřického panství knížetem Václavem Eusebiem z Lobkovic hraběti Janovi z Rottalu.
STAVEBNÍ VÝVOJ HRADU CHLUM
Hrad se skládal ze tří útvarů: z oválného hradního jádra obklopeného okružním příkopem a valem (na jihu zdvojeným), z menšího předhradí, rovněž chráněného příkopem a zčásti valem, a konečně ze severního protáhlého předhradí s dalším příkopem a valem. Celý hradní objekt byl však postaven jen z dřevěných konstrukcí, ukotvených v kamenných podezdívkách. Tímto způsobem mohla být postavena centrální věžovitá stavba, kterou lze předpokládat v místě velké prohlubně v povrchu jádra.
E. Peck uvádí o Chlumu, že to byl pevný hrad rytířský, sídlo panské. Hrad byl v době husitské zbořen. Metr širokou a hlubokou příkopu příčnou sondu dal provést v druhé polovině 19. století tehdejší majitel bystřického panství Arnošt Laudon. Při ní byla objevena řada úlomků středověké keramiky a železné předměty (sekyrka, hroty šípů, mosazná koule), které lze datovat do 14. - 15. století.
Pozůstatky hradu jsou natolik rozlehlé, že délkou 215 m a zabranou plochou přes 1 ha patří k největším hradům na Moravě. Že není šířeji známý, plyne z toho, že pohříchu nešlo o typický zděný hrad, ale o opevnění ze dřeva, hlíny a s budovami stejného rázu na kamenných podezdívkách kladených nasucho nebo na hlínu. Poloha je s ohledem na osamocenost kopce a strmé svahy velmi vhodná. Jediná povlovnější severovýchodní strana byla využita pro vedení přístupové cesty od Bílavska. K severu, právě nad trasu cesty, vybíhal hřeben s vnějším předhradím. na organismu hradu je dobře čitelný vývoj a do značné míry i účel jeho jednotlivých prvků. V nejvyšším místě je situováno oválně jádro s osami 40 a 24 m, které je obklopeno okružním příkopem a valem. Šířka příkopu je okolo 15 m a jádro je nad jeho dnem převýšeno o víc než 3 m. Prohlubně na jeho povrchu snad zčásti vyznačují obvodovou zástavbu na východě a jihu a průzkum rozměrné jámy umožnil oprávněně uvažovat o obytné věži na kamenné podezdívce. Okružní val má na jihu rozměrný výběžek v podobě zemní bašty s depresí po dřevěné nástavbě.
SOUČASNÝ STAV HRADU
Hrad Chlum patří k hradům z nichž se dobře dochovaly pouze terénní pozůstatky. To znamená, že se nedochovalo žádné nadzemní zdivo, ale pouze valy, příkopy atd. Přesněji se tedy z hradu dochoval jen 4 m vysoký, oválný kopeček s plošinou na temeni o průměru asi 30 m. Na něm stával vlastní hrad. Obklopen je valy a příkopy. K hlavnímu hrádku se připojují dvě předhradí opevněná také příkopy a valem. Celý objekt zříceniny je dnes zarostený a v některých místech těžko přístupný. Od obce Bílavsko, nad kterou hrad stál, je znatelný přibližně kruhovitý vrch zříceniny, který je celý porostlý hustým smrkovým lesem. Kvůli nedostupnosti terénu a špatným podmínkách nemáme k dispozici žádné fotografie.
